CYKLISTIKA JAKO POMOCNÍK PŘI HUBNUTÍ

Jízda na kole nezatěžuje klouby

Cyklistika patří mezi sporty, které minimálně zatěžují kloubní systém a celkově zde nedochází k pravidelným tvrdým dopadům na podložku jako například u aerobiku, běhání, v atletice, fotbalu tenisu nebo u zvedání vyšších vah ve fitku. Pro svoji šetrnost ke kloubním chrupavkám je tedy vhodná i pro obézní nebo osoby s artrózou. Při šlapání do pedálů se do těla dostane víc kyslíku než například při chůzi, živiny proudí krevním řečištěm rychleji a dochází tak k lepšímu prokrvení organismu.

Posilujete celé tělo

Nejdůležitější je správně nastavený posed, odpovídající velikost kola a správně zvolená obuv. Ideální jsou nášlapné cyklistické tretry. Také je důležité, pokud nám kolo dobře „sedí“ nehrbíme se a nenamáháme tolik krční páteř. Obecným problémem u závodní silniční cyklistiky je dlouhodobé zatížení krční páteře (cyklista jezdí v předklonu a zaklání hlavu), což může vést k až k zablokování krčních obratlů a bolesti hlavy. Proto je nutné záklon hlavy kompenzovat protahováním a zaměřit se také na uvolňovací cviky právě svalů v oblasti krku a ramen. Při jízdě na horském kole je posed více vzpřímený, při jízdě v horském terénu se také významnou měrou zapojuje střed těla a posiluje se takzvaný core. U všech druhů cyklistiky je dobré jezdit v kvalitních cyklistických kalhotách. Na druhou stranu různorodý terén může znamenat větší otřesy: pro zdravou a efektivní jízdu je tedy nejlepší terény střídat a posed na kole kompenzovat vhodným cvičením na horní část těla.  

Buďte eko – nahraďte auto kolem

Kolo jako hlavní dopravní prostředek byl odjakživa symbolem holandského hlavního města Amsterodamu. Tamní rovinatý terén spolu s velmi vstřícným přístupem vůči cyklistům nahrával tomu, že lidé pro dopravu po svém městě raději volili kolo nežli jiný dopravní prostředek. V rámci lepšího ovzduší přistupují k podpoře cyklistiky také další významná evropská města. Například v Londýně rozšiřují jízdní možnosti právě pro cyklisty, v centru města naleznete pro ně určené jízdní pruhy a semafory a to včetně kruhových objezdů, křižovatek a přechodů. Poplatky za vjezd automobilů do britského hlavního města a zároveň podpora a vstřícný přístup vůči cyklistům mají za cíl snížit velkou vytíženost silnic, zrychlit veřejnou autobusovou dopravu a především zlepšit londýnské ovzduší. Pojďme se nechat inspirovat velkými evropskými městy a zkusme jezdit na kole víc než dosud: ať už do práce, za přáteli nebo jen tak na výlet do přírody.  

Dobrý pocit při sportování

Stejně jako jiné sportovní aktivity, jízda na kole vyplavuje do krve hormony štěstí. Přináší nejen elementární radost z pohybu, ale také čas na přemýšlení, kochání se okolím, dobrý pocit ze spálených kalorií, překonávání sebe sama a posouvání hranic svého výkonnostního maxima.

Kolik kalorií spálíme jízdou na kole?

Při mírné rychlosti zhruba 20 km/h spálíme kolem 550 kalorií za hodinu. Je to tedy srovnatelné s ostrou chůzí do kopce (nemluvíme o pohodové procházce s kočárkem nebo při venčení psa) nebo hodinovým během rychlostí kolem 9 km/h. Zatímco po hodině běhu toho budeme mít asi „plné kecky“, 60 minut na kole se nezdá být tak náročnou akcí a přitom spálíme přibližně stejné množství kalorií.

Jezděte pravidelně

Stejně jako u všech sportů i při jízdě na kole je důležité dodržovat pravidelnost. Ta totiž dodává tělu jistotu a trénovanost, rostou nám svaly, které dále pálí energii z tuků a my tak přirozeně a zdravě hubneme.

S vyváženou stravou tvoří cyklistika plán na hubnutí

Pravidelná svižná jízda na kole spolu s vyváženou stravou, dodržení zlatého pravidla 80- 20 (tedy 80% stravy skutečné, ne průmyslově zpracované potraviny a 20% pochutiny) vede ke zpevnění postavy, lepšího pocitu ze sebe sama a přirozené radosti z pohybu a přírody, kterou můžeme díky kolu poznávat. Pro kompenzaci jednostranného zatížení těla je vhodné zařadit cvičení jógy, pilates nebo obecně se zaměřit na posilování především horní polovinu těla a core.