KDY SÁHNOUT PO PROTEINOVÉ TYČINCE?

Jak vybrat spávnou proteinovou tyčinku podle složení?

V podstatě bez nadsázky se dá říci, že zejména v minulých letech bylyproteinové tyčinky způsob, jak prodat levný, podřadný protein za vysokoucenu. S postupnou osvětou široké veřejnosti se i výrobci museli zamyslet azačaly se tak na trhu objevovat proteinové tyčinky, které byste senemuseli bát zařadit ani do standardního jídelníčku.

Co by měla správná proteinová tyčinka obsahovat? 

Nejdůležitějším parametrem jsou, jak se asi dá čekat, bílkoviny. Tímzásadním je nejen jejich obsah, ale především zdroj. Dle legislativy jevýrobce povinen uvádět veškeré suroviny seřazené v poměrném zastoupení. Vpraxi to tedy znamená, že ta surovina, která je ve složení uvedena jakoprvní je také ta, které je v celkové hmotnosti proteinové tyčinky nejvíce.To samé platí i pro jednotlivé druhy použitých proteinů, protože tyčinkyčasto obsahují více druhů. Opět by měly vyhrát klasické, ozkoušenéživočišné zdroje jako je mléčná bílkovina, syrovátkový koncentrát čiizolát, vaječný albumin nebo micelární kasein. Na druhou stranu, čemu jelepší se určitě vyhnout, jsou hydrolyzované kolageny čikaseinát vápenatý, které zejména v těch levnějších tyčinkách najdete vmajoritním zastoupení. Někde na pomezí mezi těmito dvěma póly jsou pakještě zdroje jako izolát sojové bílkoviny nebo proteiny konopné, hrachovéa jiné. Ty sice nedosahují kvalit těch živočišných, ale aby si i veganipřišli na své, můžeme se s nimi v některých tyčinkách jako s výlučnýmzdrojem setkat. 

Tyčinka samotná by pak měla obsahovat běžnou porci bílkovin, která sepohybuje okolo 20 – 30 g bílkovin v jedné tyčince. Na to pozor, lidé sičasto pletou obsah ve 100g produktu, kde se skutečně toto množství běžněnachází, nicméně standartní tyčinky mívají klidně i polovinu hmotnosti,čtěte proto etikety pečlivě. 

Že by proteinové tyčinky neměly obsahovat přehršel jednoduchých cukrů, jeasi každému jasné. Senzoricky jsou samozřejmě příjemnější, než použítovesné vločky, ale nakonec jde o to do sebe dostat kvalitní produkt anikoli si pouze pochutnat. Kromě těchto řekněme běžných zdrojů můžeme vtyčinkách nalézt i tzv. polyalkoholy, což jsou jakési odnože běžnýchsacharidů, které ovšem disponují buďto mnohem menší nebo téměř žádnouenergetickou hodnotou. Mezi používané se řadí maltitol a erythritol.Jejich obsah může být výhodný zejména pro ty, jenž v období redukčníchdiet hledají možnost, jak si dát něco sladkého na zub bez zbytečnýchkalorií. Naopak kvalitní sacharidové zdroje jako jsou škroby nebo ovesnévločky ocení ti, kteří kromě kvalitních bílkovin hledají i zdroj energie,jmenujme například cyklisty či vytrvalostní běžce. Vybírejte tedy ityčinky, které vám sedí i z hlediska zdrojů sacharidů.

Umělá sladidla v proteinových tyčinkách? Nemějte obavy! 

V proteinových tyčinkách se samozřejmě nelze vyhnout dalším přísadám,jako třeba umělým sladidlům, které jim kromě jiných dochucovadel dodávajíonu sladkou chuť. Dále plnidla, emulgátory, stabilizátory a další složky,kterým se úplně vyhnout nedá, protože by tyčinka nevypadala dobře, neměladobrou texturu a vlastně ani nechutnala. Největší haló se vždy dělá kolemumělých sladidel a i když si myslím, že umělá sladidla nejsou takovýproblém, jaký se z nich dělá, je lepší vždy zvolit taková, která jsouhodnocena za „bezpečná“. Zmiňme například sukralózu nebo steviolglykosidy.Z těch méně doporučovaných, které by bylo vhodné upozadit to může býtnapříklad acesulfam K nebo aspartam.

Alá proteinová tyčinka ze supermarketu 

Kupujte opravdu kvalitní produkty, velmi často jsou totiž k vidění„proteinové“ verze tyčinek v běžných obchodech, které nejsou ničím jinýmnež tou samou sladkostí, do které se přidalo pár gramů, v lepším případěprůměrného, proteinu. 

Proteinové tyčinky obsahují mnoho dalších složek, ale pro základnípředstavu o tom co by měla a neměla obsahovat a pro správnou volbu přihodnocení složení vám toto postačí. 

Kdy sáhnout po proteinové tyčince?

Nespornou výhodou tyčinek je samozřejmě jejich kompaktnost ajednoduchost. Ideální na cestování, výlety a podobně, když chcete přijímatkvalitní potraviny bez nutnosti kupovat fastfood nebo běžné sladkosti. Izde ale platí všeho s mírou a neměly by tvořit každodenní součástjídelníčku. V důsledku nutnosti použít různé látky zmíněné výše můžezvýšený příjem vést k zažívacím obtížím.